Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


Skúsenosti a Amazoňanmi modročelými

28. 2. 2013

Zkušenosti s amazoňany modročelými


Snad není pochyb o tom, že jihoameričtí papoušci rodu Amazona (amazoňani) patří mezi jedny z nejvyhledávanějších a nejoblíbenějších u milovníků ptáků i u chovatelů. Svědčí o tom i tato data: v Německu bylo v letech 1984-1987 každý rok podle statistiky odchováno 255 amazoňanů modročelých. Od roku 1984 až do roku 1987 bylo do Německa dovezeno 25 489 amazoňanů modročelých z odchytu. Část z těchto ptáků se dostala jednotlivě do domácností pro potěšení rodin, další menší část tvořily páry, u nichž se chovatelé měli pokoušet odchovávat mladé.
Podle zkušeností německého chovatele vyhovuje páru amazoňanů modročelých voliéra 2,5 x 1 x 2 m (dxšxv). Ačkoliv jim poskytuje dostatek prostoru k proletu, ptáci raději šplhají. Kromě větví o různé tlouštce je vhodné umístit do voliéry konopná lana, která slouží nejen k sedění, ale také k hraní, čehož amazoňani opravdu hodně využívají. Samozřejmě nesmějí ve voliéře chybět čerstvé větve na oštipování. Zvláštní oblibě se těší větve buku a černé borovice. Upevní-li se kus dřeva na provaz a zavěsí se do voliéry, amazoňani si s ním pilně hrají. Ke krácení dlouhé chvíle můžeme dávat ptákům také jedlové šišky, kousky čerstvého nebo i nahnilého dřeva. Amazoňani jsou velice aktivní a tak neváhají ani likvidovat krmný stolek.
Velikou radost a potěšení dává amazoňanům, když je chovatel postřikuje jemným vodním prachem z rozprašovače na květiny. Ve vzniklé mlhovině provádějí amazoňani akrobatické kousky, poskakují, rozprostírají křídla a ocasní pera, aby co nejvíce vody mohlo proniknout až na kůži. Chovatel z pozorování má velikou radost a pěkný prožitek.
K hnízdění se hodí vertikální hnízdní budky o základně 25 x 25 cm. Pro usnadnění kontroly průběhu hnízdění doporučuje chovatel zavěsit budku na stěnu sousedící s obslužnou chodbou. Zde jsou také zařízena přiměřeně velká vrátka. Mimo dobu hnízdění nemají amazoňani o budku žádný nebo jen malý zájem.
Krmení, podle současných poznatků, hraje v chovu papoušků významnou roli, protože je rozhodující, zda budou či nebudou papoušci hnízdit. Krmit papoušky pouze zrním rozhodně nestačí. Mnohé druhy jsou velmi vybíravé a často některá nabízená krmiva odmítají. Je proto vhodné nabízet stále nové druhy zeleniny, ovoce i jižního ovoce. Chovatel, pisatel článku, si rozdělil péči v roce na dvě fáze:

1. období klidu - září až březen - složení krmení
směs semen z obchodu 40 %
zelenina - ovoce 55 %
vaječná míchanice 5 %
Uvedená krmiva jsou podávána jednou denně a to v 6 hodin ráno.
2. období hnízdění - březen až srpen
směs vařených zrnin 30 %
naklíčená slunečnice 5 %
zelenina - ovoce 60 %
vaječná míchanice 5 %

Krmení je podáváno vždy ráno v 6 hodin, ale večer v 18 h. se přidávají navíc ještě různé druhy ovoce.
Výběr zeleniny a ovoce se řídí podle nabídky na trhu a ročního období. Amazoňani mají velice rádi šípky, jeřabiny, kukuřici ve stavu mléčné zralosti, malvičky skalníku (Cotoneaster), papriky, salátové okurky a červenou řepu. Červenou řepu chovatel před použitím asi 5 minut povaří, tím řepa trochu změkne a amazoňani ji konzumují s větší chutí.
O jablka nemají amazoňani příliš velký zájem, ale když jim dáme jablka granátová (Punica granatum), jsou spokojeni. Zřejmě jim lépe chutnají proto, že obsahují mnoho zrnek obalených sladkou dužinou. Granátová jablka obsahují vitamin B2, C a minerálii mangan. Amazoňani mají také rádi plody kaktusu opuncie, která také obsahuje mnoho zrnek jako jablka granátová.
Po uplynutí několika týdnů od zakoupení amazoňanů modročelých ptáci zdomácněli a samička stále častěji vyhledávala hnízdní budku. S odstupem dvou dnů snesla tři vejce, z nichž jedno bylo oplozené. Po uplynutí 26 dnů inkubace se vylíhlo mládě. Třetí den bylo na celém povrhu jeho tělíčka nalezeno mnoho drobných krvavých štípanců. Proto bylo mládě z hnízda odebráno a uměle s úspěchem odchováno.
K dalšímu hnízdění došlo až po uplynutí dvou roků. 24. dubna snesla samice první vejce, potom vždy s odstupem dvou dnů následovala další tři. Oplozena byla jen dvě a z nich se po 26 dnech vylíhla mláďata, která byla pokrytá dlouhým bílým chmýřím. Oba rodiče pečovali o mláďata bezvadně a ta po 58 dnech zcela letuschopná budku opustila. Po několik dalších dnů se do budky pravidelně vracela.
Vzájemné chování samce k samici a obráceně bylo velice střídavé. Útočení bylo vystřídáno vzájemnou pohodou. Také reakce chovného páru vůči chovateli při krmení a kontrole hnízdění dělalo chovateli dost starostí. Není pochyb, že se s podobnými zkušenostmi setkali mnozí z našich chovatelů a proto by bylo určitě zajímavé, kdyby o tom napsali do zpravodaje FAUNA.

 
 
Reklama