Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


Homosexualita u vtákov

Homosexualita u exotického ptactva

Homosexuální samec amadiny Gouldové 

Když jsem někdy v roce 1998 poprvé četl knihu pana Martina Smrčka „Exotičtí pěvci celého světa“, kde na stránce 28 je zmínka o homosexualitě ptáků, nevěřícně jsem nad touto zmínkou  kroutil hlavou, možná stejně, jako nad následujícími řádky bude hlavou nevěřícně kroutit jejich případný čtenář. Na poměrně dlouhá léta jsem na řádky z této knihy zapomněl. Vzpomněl jsem si ně na jaře roku 2006, kdy se v mém chovu objevil samec amadiny Gouldové, který a tím jsem si zcela jist tuto sexuální orientaci měl. Dotyčný samec byl  jedním z ptáků, které jsem toho roku dosáhl odchovy. Po přepéření jsem jej umístil do proletovací klece s jinými samci. Asi měsíc se nedělo nic zvláštního, protože si zvykal na nové prostředí, jeho chování nevykazovalo žádné odlišnosti od ostatních samců. Teprve po zmíněném měsíci jsem si povšiml, že se velmi často snaží pářit se s jinými samci. Jeho snaha neměla valný úspěch, většina samců jej tvrdě odmítala. Až na jednoho. S tímto žlutohlavým samcem se pářili velmi často, sedávali vedle sebe, mnohdy se společně (nikoliv vzájemně) krmili. Situace by byla pro mne snad i úsměvná, kdyby můj černohlavý samec „nesbalil“ žlutohlavého samce, kterého jsem si to jaro pořídil do chovu. Když po čase oba samci navíc začali předstírat hnízdění, došla mi trpělivost. Začali trhat noviny, které mívám na dně klecí, kousky snášeli do rohu klece a k mému naprostému překvapení tam skoro pravidelně jeden z nich vysedával. Dá se říct, že se v pravidelných intervalech na hnízdě střídali. Při čištění klece jsem jim toto „hnízdo“ rozbil. Po dobu, kdy předstírali sezení na vejcích se oba samci vzájemně nepářili, jakmile došlo k rozbití hnízda, měl jsem opět možnost pozorovat jejich vzájemnou kopulaci. Jakmile začali stavět hnízdo nové, má tolerance šla stranou. Oba samce jsem odchytil a každého z nich umístil mezi samice. Zatímco žlutohlavý samec se po malé chvíli začal dvořit samicím k mé naprosté spokojenosti, samec černohlavý si samic vůbec nevšímal. Po několika dnech bylo patrno, že se mezi nimi necítí dobře. Když dokonce přestal přijímat potravu a jen apaticky vysedával na bidýlku, rozhodl jsem se jej umístit zpět mezi ostatní samce. Tam znovu viditelně pookřál. Sice již nenašel žádnou odezvu ve své snaze se pářit, nicméně bylo na něm patrno, že se cítí velmi dobře. Poměrně dlouho jsem hledal řešení, co s tímto samcem dělat dál. Do chovu se nehodil a nabízet jej jinému chovateli bych pokládal za neetické. Řešení se mi po čase nabídlo samo, když si jej odnesla mladá chovatelka, které jeho orientace nevadila. Chtěla samce jen na okrasu a zpestření své malé voliérky, kde měla umístěny některé jiné druhy astrildovitých pěvců (zebřičky pestré, chůvičky japonské a zlatoprsky malé). Toto řešení se mi zdálo optimální. Homosexualitu ptáků jsem probíral s mnoha chovateli. Mnozí ji odmítali jako naprostou hloupost a nesmysl, trvajíce na svém přesvědčení, že tuto orientaci mívají jen lidé, nikoliv zvířata. Mne mé výsledky pozorování, posléze také nádherný pořad zabývající se touto problematikou na TV kanálu Animal planet a nakonec také rozhovor s kolegou, kamarádem a chovatelem Milanem Kosařem přesvědčil, že můžeme tuto orientaci pozorovat i u ptáků, či jiných živočichů. Potvrdily se tak zcela řádky z knihy Martina Smrčka, o kterých jsem měl před léty pochybnosti. Dovolím si vyzvat další chovatele, kteří takové poznatky ve svém chovu nasbírali, aby se s námi o ně podělili stejně, jako Milan Kosař, který své zkušenosti popisuje níže v pasáži o homosexualitě  Kakarika červenočelého, kterého  měl ve svém chovu.

Homosexualita u Kakarika červenočelého

Jak  jsem zmínil v nadpisu,  toto chování jsem pozoroval u papouška Kakarika červenočelého a to po dobu dvou  po sobě jdoucích  chovných sezón.Tohoto papouška jsem měl možnost pozorovat od vylíhnutí neboť to byl můj odchov!! Jednalo se o odchov od 1,0 dominantní straka x 0,1 žlutá  v tomto hnízdě bylo odchováno celkem 7 ptáků v poměru 3 samci a 4 samice. Zpočátku jsem na výše zmiňovaném papouškovi nepozoroval žádné odchylky od normálu. Tohoto samce jsem zařadil jako chovnou rezervu a umístil ho do proletovací voliéry kde jsem v té době měl odstaveny odchovy Papoušků zpěvavých a další nepříbuzné KKČČ .Ještě v této době jsem nepozoroval žádné změny v jeho chování. Toto se změnilo když skončil v kleci s jiným samcem kakarika. Kvůli nedostatku místa ptáci byli umístěni v kleci  o rozměrech : d x v x h,120 x1 00 x 60,kterou jsem používal jako chovnou klec pro kakariky. V této kleci byli společně umístěni přes zimu a na jaře jsem přistoupil k spárování  samce s 0,1 dominantní strakou, a druhého samce jsem umístil do jiné klece kde byl v kontaktu (vizuálním) s již výše zmiňovaným samcem. Samec absolutně nejevil zájem o samici, ani hnízdní budku a neustále volal po samci ,se kterým byl umístěn přes zimu v jedné kleci. Po měsíci jsem přistoupil k přepárování, odebral jsem samici a samce a vpustil  samce do jiné klece tentokrát s 0,1 žlutá, v této době ještě měl vizuální kontakt se samcem a situace se opakovala.samec nejevil zájem ani o samici ani o budku stále upřeně pozoroval svého bývalého „partnera“,kterého jsem posléze přemístil do jiné místnosti.Samec  po něm začal teskně volat a začal viditelně chřadnout!!! Toto chování je pozorovatelné u ptáků kteří vytvářejí páry na celý  život k nimž podle mého názoru kakariky patří.Abych o samce nepřišel umístil jsem ho do klece kde měl opět vizuální kontakt se svým bývalým spolubydlícím a jeho stav se začal zlepšovat.V této době jsem již pojal podezření že něco není v pořádku. Na další sezónu jsem se pokusil ho znovu spárovat se samicí v pořadí již třetí a to 0,1 skořicová straka, nicméně se situace opět opakovala, přistoupil jsem tedy k pokusu odebral samce a přemístil ho do klece v jiné místnosti kde neměl vizuální ani hlasový kontakt s jedinci stejného druhu.Opět zmiňovaný papoušek začal chřadnout byl apatický a stále volal po svém „partnerovi“ kterého jsem asi po týdnu nakonec k němu vpustil do klece. Jeho stav se zlepšil a začal tokat nebyl to ovšem tok v pravém slova smyslu ale jednalo se o specifický hlasový projev, kterým se projevovali i ostatní samci jen intenzita jeho toku byla poněkud nižší než u ostatních mnou chovaných jedinců tohoto druhu. Nakonec jsem nechal provést endoskopické vyšetření zmiňovaného samce kde se mi potvrdilo jeho pohlaví byl to 1,0. vzdal jsem se dalších pokusů na spárování a věnoval jsem ptáka známému jako společníka k 1,0 korely s patřičným  dovětkem že tento samec je dle mého názoru homosexuální a absolutně nevhodný do chovu.

 
Reklama