Choď na obsah Choď na menu
 


Doplnkové prírodné krmenie

4. 9. 2012

Příroda pro přírodu I

Úvodem tohoto článku bych chtěl upozornit, že zkušenější chovatelé, kteří již došli k tomu, že papoušek je příroda sama a nemohou ho nijak z přírody vydělit (kteří se snaží krmit své papoušky co možná nejvíce z přírodních zdrojů), si nejspíše budou klepat na čelo, co chci vlastně přinést nového za informace tímto článkem. Opravdu zkušených chovatelů s tímto prozřením je však poskromnu a jsou mezi námi i začátečníci, chovatelé jen pár ptáčků či „mazlíčkáři“, kteří by rádi svým svěřencům dopřáli všemožné, ale prozatím soutěží v informační rovině, což můžeme vidět na nejednom internetovém fóru, kdy je mnoho dotazů, co můžou lidé papouškům podat z přírody apod.

Fotografie:

  • Bez černý.
  • Plody jeřábu.
  • Hloh obecný.
 
 

 

Také při psaní tohoto článku beru zřetel na období, ve kterém článek vyjde, a tudíž se budu snažit přiblížit především přírodní zdroje, které můžete jít nabídnout svým papouškům hned po dočtení tohoto článku, ale nejen je.


Jeřabina
Nejprve bych chtěl začít jeřabinou (jeřáb ptačí – plody), kterou můžeme nabízet ptákům ve všech odrůdách především čerstvou, mraženou, nebo i sušenou. Jeřabina je zvláštní především tím, že ji mnohdy konzumují i papoušci, kteří s ní přijdou do styku poprvé v životě. Nejspíše tedy papoušci vědí, proč ji hned pozřou. Podle mého názoru mají zvířata jeden smysl navíc, který nám lidem, vzdalováním se od přírody, již dávno vymizel, poznají, co jim chybí, a pokud to mají k dispozici, ihned toho využijí. Plody jeřabin obsahují organické kyseliny, vitamín C, sorbit, sorbózu, třísloviny, glukózu, flavonoidy, antokyany a hořčinu. Jeřabina by tak měla působit proti průjmovým onemocněním a regulovat trávení. Možná proto ji mají papoušci, dokonce i ti, kteří ji vidí a ochutnají poprvé v životě, tak rádi. V přirozeném prostředí také papoušci využívají prostředky, kterými si chrání správnou funkci trávení, jelikož disfunkce a následovné průjmy mnohdy stojí ptáka život. Jeřabina může být tedy dalším vhodným preventivním opatřením. Proč ho tedy hojně nevyužít, především v kontextu toho, že ji ptáci mnohdy rádi využívají. Jak už bylo zmíněno, jeřabinu si můžeme zamrazit a podávat po celou sezónu.

Aronie
Temnoplodec černoplodý – aronie, někdy také pod názvem aronie černá. Tato „jeřabina“ je poněkud vzácnější a velmi zdravá. Sám mám nyní problém sehnat v současné době zdroj těchto plodů. Obsahuje vitamín P (skupina flavonoidů), betakaroten, jód, kyselinu nikotinovou, vitamín E a vitamíny skupiny B, hodně pektinu. Tato jeřabina je opravdovou vitamínovou bombou a je tak také někdy označována. S ohledem na papoušky by bylo vhodné vyzdvihnout, že má detoxikační účinky jater a zmírňuje stresové stavy.

Šípková růže
Růže šípková neboli šípek je dalším přírodním „esem“ v rukávu chovatele. Pokud si své svěřence naučíte na šípky, již je budou konzumovat kdykoliv po podání. U mě jsou největšími „závisláky“ především agapornisové etiopští či pyrurové červenobřiší. Taktéž obsahuje vitamín C, betakaroten a mnoho jiných vitamínů a látek. Vhodné by bylo především zmínit, že obsahuje i minerální látky, jako je draslík a vápník. Šípková růže je opravdovou celkovou posilou organismu, najdeme ji velmi hojně snad u každého lesa a velmi snadno se sbírá, především velké plody.

Maliník
Plody maliníku, tedy maliny, mají schopnost pročišťovat a detoxikovat zažívací systém a můžou mít protizánětlivé účinky. Maliny obsahují vitamín C, B1, B2, A, biotin a vitamín věčného mládí E. Dále jsou maliny nositeli vápníku, hořčíku, draslíku, železa a fosforu.


Ostružiník
Plody ostružiníku obsahují antokyanové barvivo, kyselinu citronovou a jablečnou, provitamín A, vitamín C, pektin, bioflavonoidy. Co se týče minerálů, ostružiny obsahují poměrně velké množství vápníku, fosforu a hořčíku, jehož obsah je tak vysoký, že vyšší obsah hořčíku nenajdeme v žádném jiném tuzemském ovoci. Dále obsahuje železo a draslík, ale také vzácnější stopové prvky, jako jsou mangan a měď. Po těchto informacích musí být každému jasné, že se sběr těchto plodů vyplatí, i přes jeho namáhavost. Je to ideální a přirozený prostředek, jak do ptačích těl dostat nejen dostatek vitamínů, ale i vzácných stopových prvků. Jako chovatele by nás mohl zajímat také fakt, že ostružiny obecně dokážou vybudit imunitní systém a zvyšují jeho funkci.

Hloh
Hloh obecný – plody hlohu jsou papoušky velmi dobře přijímány, pokud jste trpěliví a naučíte je na tuto plodinu, máte vyhráno. Mnohdy to trvá trošku déle, ale určitě se vyplatí mít trpělivost. Pokud již máte nalezená stanoviště, kde roste hodně šípkových keřů, máte velkou pravděpodobnost, že zde najdete nějaký hloh. Výhoda hlohu je především v tom, že se stejně jako jeřabiny může zamrazovat a především že ho můžete podávat do pozdního podzimu čerstvý, rovnou z keře.

Rakytník
Rakytník řešetlákový – osobní zkušenosti s podáváním plodů tohoto keře nemám, používám pouze rakytníkový olej. Ovšem pokud má někdo k dispozici keř, ze kterého by mohl nasbírat plody, neváhal bych. Plody rakytníku obsahují, kromě jiného, velké množství vitamínu C, A, D, rutin a alkaloid hippophein.

Bez černý
Zde již hovořím o „chovatelské“ klasice. Bez černý se již hodně dlouho využívá i ke zpestření potravy papoušků v našich voliérách. Někteří ptáci přijímají bobule bezu ihned a bez problémů, jiní se ho nedotknou ani po mnohačetných pokusech. Z vlastní zkušenosti mohu poradit, že je velmi žádoucí zavěsit střapec s bobulemi do volného prostoru voliéry a ptáci jej pak přijímají daleko lépe. Účinných látek obsahuje bez opravdu hodně, proto vyberu jen ty nejzajímavější. Jedná se především o kyseliny, jako je kyselina kozlíková, octová, vinná, propionová, jablečná a citronová. Dobré by bylo upozornit, že ptáci mohou být po konzumaci bezu méně či více zabarveni od bezové šťávy, nelekejte se tedy, že váš papoušek krvácí či je zraněn.

Pestrost krmné dávky
Složky potravy, které jsem nastínil v tomto článku, jsou pouhým zlomkem toho, co můžeme z přírody využít. Do budoucna mám v plánu ještě napsat další článek, ve kterém bych chtěl pokračovat o využitelnosti složek potravy z divoké přírody pro papoušky. Tento článek nemá nabádat nikoho, aby tyto plodiny v tomto období používal jako hlavní či podstatnou složku potravy. Jedná se pouze o doplňky a zpestření stravy vašim papouškům. Nečekejte také, že papoušky naučíte na tyto složky potravy ihned. Chce to mnohdy hodně trpělivosti. Vhodným navykáním může být mírné rozmixování se směsí ovoce. Věřím, že pro papoušky je stravování velmi důležité a někdy je to i vhodný zdroj zábavy. Čím pestřeji krmíme, tím více papoušky zaměstnáváme při samotné konzumaci mnoha rozdílných poživatin, a jsem přesvědčen, že to má i dobrý vliv na psychiku papoušků. Každý dobrý pozorovatel jistě ví, že samotný akt konzumace potravy je pro papoušky jednou z důležitých situací a radostí, které si mimořádně užívají, stejně jako je pro člověka důležité společné stolování. Proto nejsem zastánce krmení granulemi, kde granule tvoří hlavní část stravy papoušků a konzumace takové potravy se stává nudnou a nepříliš záživnou.

K přírodě s uctivostí
Bylo by ještě vhodné zmínit, že při sběru těchto plodin u lesů nebo i přímo v lese bychom měli dbát na to, aby byly sbírány především plody ve větší výšce, které nemohou být potřísněny výměšky vysoké či jiné zvěře. Při sběru těchto produktů přírody se chovejme uctivě k přírodě, nedrancujme ji přespříliš a snažme se také co nejméně poznamenat keře či rostliny, které nám nabízí své plody. Pokud jsme opravdoví milovníci přírody, neochraňujme pouze své svěřence ve voliérách, ochraňujme a chovejme se pěkně k celé přírodě. Jsme nyní v období, kdy mnoho chovatelů bude stěhovat své ptáky za nějaký čas do vnitřních prostorů a pokoušet se odchovávat druhy, u kterých začíná chovná sezóna až na podzim. Pokládám tedy za vhodné využít těchto plodin v rámci rozmanitosti stravy a možné pomoci, jak dostat správně ptáky do toku. I bez hnízdících záměrů však nepohrdnou těmito plodinami i ostatní papoušci či domácí mazlíčci.