Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


Papagáj Červenokrídly

červenokřídlý

Papoušek červenokřídlý

Tento australský papoušek je u chovatelů velice oblíbený. Pro svoje krásné zbarvení si to jistě zaslouží. Publikované nebo ústně předávané zkušenosti jsou dosti protichůdné, ale řekl bych, že převládají informace nedobré. Já jsem tento druh choval už v r. 1964. Získal jsem tehdy výměnou mladé ptáky a sestavil jsem dva páry. S chovem jsem neměl štěstí, podobně jako jiní kolegové. Uvedu několik poznatků německého chovatele Pfeffera.

Chov papoušků červenokřídlých není snadný. Problémy začínají už při určování pohlaví, zvláště mladých ptáků (pozn. Dnes máme situaci usnadněnou použitím DNA). Mláďata se téměř do stáří dvou let podobají samici. Může se ale stát, že ještě tříletý kus, který považujeme za samici, přebarví na samce (pozn. Musím dodat, že to je neobvyklý jev). Jiný chovatel píše, že již v hnízdě rozezná pohlaví mláďat, i když ne na 100 %. Vylíhlí samečkové mají prachové peří bílé, samičky růžově šedé. Dále jeho samečkové měli po vylétnutí z budky sytěji modrý kostřec, dále ocasní pera měla sytěji červený lem, než měly samice. Postava samice bývá statnější, než postava samce.

V době toku jsou samci vůči samičkám mimořádně agresivní. Stále je pronásledují, občas je nakrmí, ale potom nastane úplný klid, úplná netečnost. Je zřejmé, že takový pár neharmonuje a dojde-li ke snůšce, bývá většinou neoplozená. K nápravě někdy dochází, dáme-li páru jiný typ budky. Pro příklad: chovatel F. dal svému páru k dispozici tři budky: dvě kmenové ( a) 70 cm vysoká, vnitřní průměr 35 x 35 cm, stříška z 1/4 otevřená, b) 50 cm vysoká, vnitřní průměr 35 x 35 cm bez stříšky) a jedna budka z prken byla umístěna na zemi. Všechny budky byly vyplněné vrstvou směsi pilin a rašeliny.

Samička si vybrala kmenovou budku 50 cm vysokou, bez stříšky a v dubnu do ní snesla 5 vajec, které sama zahřívala. Sameček sedával na okraji budky a dovnitř jen nakukoval. Za 23 dnů se vylíhlo první mládě a poté následovala další čtyři. V budce je krmila jen samice, teprve když byla 21 dnů stará, začal je chodit do budky krmit i sameček. Po uplynutí šesti týdnů vylétlo z budky první mládě, sedmý týden další čtyři. Když se začínalo šeřit nebo když se vyskytlo domnělé nebezpečí, všech pět mláďat v budce zmizelo. Toto se opakovalo jen po dobu jednoho týdne, potom mláďata zůstávala trvale mimo budku. Ve stáří 100 dnů byla mláďata soběstačná a mohla být od rodičů odstavena.

Asi za necelý měsíc začal samec znovu tokat, ale ne tak intenzivně jako před prvním hnízděním. Ke snůšce však nedošlo, bylo by to ojedinělé a neobvyklé.

Odborná literatura uvádí, že proto, aby byly snůšky oplozené, musí mít k dispozici voliéru 4 - 7 m dlouhou. Zkušenosti chovatele P., které jsem zde uváděl, jsou poněkud odlišné. Papoušky červenokřídlé má ve voliéře o délce 3 m a přesto bylo všech 5 vajec oplozeno. Vylíhlo se pět mláďat a všechna byla odchována. Sameček z tohoto páru je velice krotký a pochoutky bere z ruky. Literatura uvádí, že papoušci červenokřídlí se mohou dožít i 30 roků a jsou stále plodní. Pokládám to za výjimku!

 
Reklama