Choď na obsah Choď na menu
 


Papagáj Ambonsky

Chov a odchov papoušků ambonských


Papoušek ambonský se řadí do rodu Alisterus, který se člení na tři druhy.
 

1. druh: papoušek královský.
A. papoušek královský velký – Alisterus s. scapularis
B. papoušek královský malý – Alisterus s. minor

2. druh: papoušek karmínový
A. papoušek karmínový východní – Alisterus ch. chloropterus
B. papoušek karmínový horský – Alisterus ch. callopterus
C. papoušek karmínový severní – Alisterus ch. moszkowskii

3. druh: papoušek ambonský
A. papoušek ambonský molucký – Alisterus a. amboinensis
B. papoušek ambonský suluský – Alisterus a. sulaensis
C. papoušek ambonský pelengský – Alisterus a. versicolor
D. papoušek ambonský buruský – Alisterus a. buruensis
E. papoušek ambonský halmaherský – Alisterus a. hypophonius
F. papoušek ambonský guinejský – Alisterus a. dorsalis
 

Dříve, než začnu o ambonech, musím se vrátit asi o dvacet roků nazpátek, když jsem začínal s chovem a odchovem králováků. Psal se rok 1985, když jsem poprvé viděl odchovy papoušků ambonských. Tito překrásní ptáci mně okamžitě nadchli a řekl jsem si, že tito krasavci budou jednou létat v mých voliérách. Začal jsem ambony shánět. Věděl jsem o jednom chovateli z východních Čech, který tyto ptáky odchovával, napsal jsem mu, ale jednou byli ještě mladí, potom už zase nebyli, až příští rok budou, takové a podobné byly odpovědi tohoto chovatele. Psal se rok 1989, málokdo měl telefon, vše se vyřizovalo písemně. Proto jsem se začal věnovat jiným druhům papoušků, převážně eklektusům a různým mutacím australských papoušků. Tak šel čas dál a jednoho dne volal chovatel, měl zájem o nějakou mutaci, kterou jsem nikdy ve svém chovu neměl a jak už to tak bývá, začali jsme se bavit jak jde chov a co bychom rádi začali chovat nového. Zmínil jsem se o své dávné touze získat papoušky ambonské. Chovatel věděl o třech mláďatech a za další hodinu již volal dotyčný chovatel, který ptáky vlastnil a se kterým jsme se hned dohodli o odběru. Za týden jsem si ptáky přivezl a vypustil jsem je do menší voliéry. Za dva dny jsem jednoho papouška vrátil pro špatný zdravotní stav. Tak začal můj chov ambonů. Za čas byl jeden kus vyměněn. Tento pták pocházel ze zahraničí, tak jsem získal opravdu nepříbuzný pár. Domnívám se, že chovám subspencii papoušků ambonských moluckých. O vybarvení se nebudu zmiňovat, protože to vidí čtenáři na přiložených fotografiích. Samec i samice jsou stejně vybarveni, proto je vhodné určení pohlaví DNA nebo endoskopie. Velikost je jako u papoušků královských. Ptáky chovám v zahradní voliéře 5 m délka, 1 m šířka, 2 m výška. Částečně zastřešená, dřevěná konstrukce s dvojitým pletivem, budka ze smrkového kmene 1 m vysoká, průměr 30 cm, seshora je vyříznutý otvor o průměru 9 cm. Budky si vyrábím sám, stačí, aby byl kmen trochu dutý. Budku vypaluji, rozdělám pod ní oheň a budka slouží jako komín. Je to dosti pracné, ale dřevo se tímto zatvrdí a zbaví se všeho živého, kůru olupuji. Tyto budky používám u všech papoušků. První rok jsem pozoroval, že se ptáci dobře snášejí, stále se zdržovali spolu a samec samici občas krmil. V dalším roce, kdy samečkovi byly tři roky a samičce dva roky, na jaře začal tok. Sameček stále poletoval po voliéře, proháněl samičku, zužoval zorničky v očích, pobíhal po bidle a dvořil se jí. Samice zalétávala stále častěji k budce, kde mám u vletového otvoru dosti dlouhé bidélko a docházelo k páření. Za čtrnáct dní snesla jedno vajíčko a ob den další, celkem tři vajíčka. Bohužel nenasedla, proto byla snůška podložena osvědčenému páru papoušků královských. Vylíhlo se jedno mládě, ostatní dvě vajíčka byla čistá. Králováci mládě zdárně vyvedli. Tak skončila další sezóna. V loňském roce si dali amboni dost na čas, ale tok probíhal daleko intenzivněji. Samička snesla opět tři vajíčka, na které tentokrát nasedla. Kontrolu jsem provedl až za čtrnáct dní, kdy se podařilo samici zastihnout mimo budku. Všechna vejce byla plná. Za devatenáct dní jsem zaslechl první pípání. Kontrolu jsem neprovedl. Krmení pravidelně ubývalo, proto jsem byl přesvědčen, že je vše v pořádku. Za osm dní jsem připravil kroužky, při kontrole budky k mé velké radosti na mně koukala tři ptáčata, velmi dobře nakrmená. Nejstarší ptáče již šlo špatně kroužkovat. Průměr kroužku 7,5 jako u králováků. Staří ptáci při této kontrole byli velmi nervózní, ale asi za tři hodiny se uklidnili. Další kontrolu jsem neprováděl. Ve čtvrtém týdnu jsem si připravil fotoaparát, že si mladé nafotím. Po otevření kontrolního otvoru (mláďata byla velmi plachá) začala strašně křičet. Okamžitě jsem musel voliéru opustit. Ještě hodinu mláďata v budce vrčela, staří ptáci byli také velmi nervózní a mladé začali krmit až večer. Je zajímavé, že do budky vlezl první samec. Za sedm týdnů vylétlo první mládě a za čtyři dny další dvě. Nejdříve špatně létala, ale vše se do týdne vyřešilo. Ptáci se začali držet na bidlech, začali pomalu poletovat, přestali se bát a začali si na mě pomalu zvykat. Vybarvení u nich bylo jako u rodičů, duhovka byla světle žlutá a kroužky kolem očí světlejší. Ptáci po dobu hnízdění byli krmeni směsí zrní Prestige v nabobtnalém stavu. Směs se máčí dvanáct hodin v teplé vodě, propláchne se vodou studenou, nechá se oschnout, potom se zkrmí. Dále jsem podával klasickou míchanici, piškoty máčené ve vitaminovém roztoku nebo česnekovém výluhu, ptačinec, pampelišku i s kořenem, mladou mrkev i s natí, ovoce co právě uzrávalo na zahradě – jahody, maliny, angrešt, černý i červený rybíz, hrášek, mléčnou kukuřici, vlašské ořechy, buráky, pomeranč, grep, kiwi. V mrazáku mám zmraženou směs, která se skládá: černý a červený jeřáb, trnky a šípek. To dostávají denně v zimním období. Dále dostávají každý den senegal v klasech a nastříhané větvičky ovocných stromů nebo černého bezu v délce asi 8 cm, které si papoušci drží v noze a celé je rozštípou. Mladí ptáci ještě po měsíci a půl žebrali po rodičích, aby je ještě občas nakrmili i když už se živili sami.

Co říci na závěr o těchto nádherných papoušcích. Kdo má rád pohyblivé a létavé papoušky, ten si u tohoto druhu přijde opravdu na své. Je krása pozorovat ptáky při letu. Mají dlouhý ocas a vypadá to, jako by ve vzduchu plachtili. Mají poměrně krátká křídla, proto mohou provádět ve voliéře různé akrobatické létání. Jednou z nevýhod tohoto druhu je, že jim při větších mrazech omrzají nohy, proto bych doporučoval nenechávat ptáky ve vlhkých mrazech přesahující -10 °C. V současné době tyto papoušky odchovává asi osm chovatelů, tak je z čeho vybírat.