Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


Eklektus molucký

Eklektus molucký – chov a odchov (Eclectus roratus vosmaeri)

Rád bych vám trochu přiblížil chov tohoto krasavce. Nominátní forma E. roratus roratus má dalších devět poddruhů, do kterých spadá: E. r. vosmaeri, E. r. cornelia, E. r. riedeli, E. r. westermani, E. r. polychloros, E. r. biaki, E. r. aruensis, E. r. macgillivrayi a E. r. solomonensis. Tito papoušci obývají rozsáhlé území od Indonésie, Sumbu, Tanibar, Severní Austrálii, Moluky, Šalamounské a Bismarkovy ostrovy, Novou Guineu a přilehlé ostrovy obklopující tohle rozsáhlé území.

Fotografie:

  • Chovný pár Eklektus r. vosmaeri.
  • Samice.
  • Samec.
  • 0.1 několik týdnů po opuštění budky.
  • 1.0 několik týdnů po opuštění budky.
  • Mláďata v budce.
 
 

 

V mém chovu mám dva páry E. r. vosmaeri. S těmito papoušky jsem začínal v roce 2005, kdy jsem si pořídil roční ptáky, dva samce a jednu samici. Umístil jsem je do společné voliéry a nechal samici, aby si vybrala samce. Tak jsem je měl po několik měsíců. Když vypadalo, že si samice vybrala, lichého samce jsem přemístil do samostatné voliéry. K tomu se mi podařilo získat starší samici z roku 98, která snášela čistá vejce. Naštěstí si padli do oka. Ale jelikož byl samec ještě moc mladý, budku jsem jim nedal. V roce 2007 se oba páry krmily. Dal jsem jim proto poprvé budky o velikosti 35 cm průměr a 70 cm výška, s vletovým otvorem 10 cm, přes který jsem připevnil prkénko. První pár prkénko pouze rozštípal, ale více se o budku nezajímal. Druhý pár, kde je starší samice, prkénko také rozštípal a samice začala budku často navštěvovat, až v ní zůstávala i přes noc. Zjistil jsem, že tam má dvě vejce. Předtím jsem pozoroval samici, že jeví zájem o páření, ale samec byl zřejmě ještě mladý a zájem nejevil. Asi po 35 dnech samice vejce sežrala a snesla další dvě, která byla rovněž čistá. Toto se opakovalo ještě jednou. Tak jsem raději budku odebral, aby se zbytečně nevysilovala. V dalším roce, 2008, jsem opět zavěsil začátkem března budky s nadějí, že čtyřletý samec už by se mohl chtít pářit. A také že ano. Několikrát jsem je pozoroval při páření, o které se pokoušeli vícekrát za den. Začátkem dubna snesla samice první vejce, na kterém ale neseděla. Asi po čtyřech nebo pěti dnech snesla druhé a už budku neopouštěla, samec ji poctivě krmil a střežil vletový otvor. Budku jsem nekontroloval, protože samice byla hodně agresivní a napadala mě, nechtěl jsem proto riskovat rozbití vajec. Patnáctého května se vylíhlo první mládě a o pár dní později druhé. Vzorně o ně pečovali, a když byla mláďata větší, samice opouštěla budku na delší dobu. Zavřel jsem ji i se samcem ve venkovním výletu a nakoukl do budky. Zjistil jsem, že se jedná o samce a samici. Raději jsem je nekroužkoval, aby jim rodiče nechtěli kroužek sundat a neublížili jim (později jsem je nechal očipovat). Na konci července, asi po 75 dnech, opustila budku jako první samička. Často se do budky vracela. Po pár dnech ji následoval sameček, kterého ovšem začal dosti napadat starý samec, a proto jsem ho musel odebrat. Byl by ho zabil. Ještě jsme ho museli přikrmovat směsí Kaytee, brzy však začal sám žrát veškeré zrní i ovoce. Mladou samičku jsem ponechal u rodičů dva měsíce, poté jsem ji přemístil k mladému samečkovi do vedlejší voliéry.


Na konci září samice snesla znovu dvě oplozená vejce, ze kterých se vylíhla dvě mláďata. Opět se o ně vzorně starali, ale po dvou týdnech jsem v budce objevil jedno mládě ušlapané. Jelikož jsem neměl inkubátor, nemohl jsem druhé mládě ihned odebrat. Než jsem stačil sehnat někoho, kdo by si ho mohl vzít k ručnímu dokrmení, našel jsem ho po pár dnech rovněž ušlapané. Proč se tak stalo, nevím. Budku jsem odebral.


V následujícím roce 2009, začátkem března, jsem opět umístil budky a dočkal se dvou mladých. Chtěl jsem je po 14 dnech odebrat a ručně dokrmit, ale pár dní před odebráním samici zřejmě něco vyrušilo, vletěla do budky, jedno mládě zamáčkla a druhému vykloubila obě nožky. Toto mládě si ode mě vzala jedna paní, která se mu snažila pomoci. I když přežilo, má obě nožky vykroucené. Samice snesla znovu vejce, ale už jen jedno, ze kterého se vylíhlo zdravé mládě. Po 14 dnech jsem je odebral k ručnímu dokrmení a budku jsem pro ten rok odebral. Samice by určitě snesla další oplozené vejce, ale nechtěl jsem ji více zatěžovat. První pár se krmil, ale o budku stále zájem nejevil.


Eklektuse chovám ve voliérách 3 m délka, 2 m výška, 0,9 m šířka se záletem 2×2,3×0,7 m. V zimě přitápím asi na 8 °C. Budu je ale přemisťovat do nových voliér o velikosti 5×2,5×1,15 (d×vך) se záletem 2×2,5×1,15 m. Ve voliérách nesmí chybět dostatek bidel a větví k okusu. Já používám převážně černý bez, břízu, lísku, jabloň a občas nějaké jehličnany.


Krmím je směsí semen: slunečnice bílá, žíhaná, kardi, semenec, len, čirok, pšenice, mungo, dýně, proso … Samozřejmě nesmí chybět všemožné dostupné ovoce a zelenina dle sezónní dostupnosti. Nejvíce mají rádi granátová jablka, třešně, jablko, mrkev, hroznové víno, hrášek i s luskami atd. Podávám také zelené krmení jako žabinec ptačinec, smetánku lékařskou, nejraději mají květy, šťovík a další zeleň, co můžete natrhat na louce. Občas dávám vlašské, burské a kešu oříšky, mandle, para ořechy, ale opravdu jen výjimečně (jsou moc tučné). Dále pak kukuřici, nejlépe v mléčné zralosti, šípky, jeřabiny a v době odchovu samozřejmě vaječnou míchanici.


Přes zimu omezuji dávku ovoce a zeleniny asi tak na polovinu. Začátkem března začnu dávat máčené a naklíčené zrní a postupně zvyšuji dávku ovoce a zeleniny v poměru asi 40 % zrní a 60 % ovoce a zelenina.
 

 
Reklama